Pohádka o vlastnictví pasivního domu - Ladění - Solární Systém

Poslední změna před 1 rokem od Lukas

V tomto článku bych se rád věnoval způsobům, jak vylepšit stávající instalaci solárního systému. Budu to dělat na systému instalovaném v mém vlastním domě. To znamená, že vám mohu poskytnout vyzkoušené a praktické zkušenosti s laděním systému. Sami pak můžete posoudit, zda má smysl pokusit se podobné změny zopakovat. Původním popisem systémů pasivních domů jsem se zabýval v článku: Úvod, Solární systém, Rekuperace, tepelné čerpadlo a konečně v Reálná spotřeba domu po odladění.

Co společně v tomto článku probereme?

• Jaké byly provedeny změny v základním nastavení měniče RCT?
• Jak se změnil původní solární systém dodaný s domem?
• A samozřejmě vyhodnotíme, jestli to vůbec dává smysl (a za jakých podmínek)

Změny v základním nastavení měniče

Předtím než začnete provádět změny v nastavení měniče, silně doporučuji přečíst manuál k měniči dostupný tady. Nastavení RCT měniče se provádí skrze Android / iOS aplikaci 'RCT Power app'.

Menu nastavení zařízení

• Zadejte správně maximální, instalovaný výkon
• Zkontrolujte, zda je správně vyplněna externí redukce výkonu exportu elektřiny. Ta omezuje maximální výkon, který lze do sítě dodávat. Na tom jste se dohodli s distributorem při připojení solárního systému. Pokud dohodnutou hodnotu překročíte, může vám být uložena pokuta.
• RCT má dva vstupy pro 'string' a pro každý z nich má sledovač MPP (Maximum Power Point). Pracuje až do 800 V (maximální špičkové stejnosměrné napětí na 'string' je 1000 V). Pokud je tato funkce povolena, pokusí se RCT každých 15 minut vypočítat nejlepší napětí pro 'string', aby odebíral maximální možný proud. Jinými slovy, maximalizuje výkon panelů. Upozorňujeme, že tato funkce NENAHRAZUJE optimalizátory instalované na panelech. Pouze pomáhá získat z panelů o něco více (i s optimalizátory). Nezapomeňte ji otestovat a porovnat s předchozím stavem, tato funkce může také snížit účinnost, proto je potřeba ji otestovat a vyhodnotit.

Menu nastavení baterie

• Zkontrolujte si to prosím dvakrát v příručce RCT ! (protože parametry se mohou změnit)
• Aktuálně povolená využitelná kapacita LiFePo4 je 90 % (od 7 % SOC do 97 % SOC).
• Pokud chcete vypnout funkci předpovědi RCT, která řídí nabíjení/vybíjení baterie do sítě na základě očekávaného počasí. Musíte vybrat možnost Constant SOC target selection (Konstantní výběr cíle SOC). Tato funkce není v České republice příliš užitečná, protože chcete zachytit co nejvíce energie.
• V závislosti na počtu článků baterie můžete dosáhnout vybíjecího výkonu až 9-10 kW. V mém případě jsem s baterií o kapacitě 11,5 kWh (v současnosti maximální podporovaná velikost) zvolil 9 kW. Při výkonu 10 kW můj RCT selhal s chybovým hlášením o nadproudu baterie a sám se restartoval (to je zřejmě způsobeno nejnovějším FW, protože dříve fungoval při výkonu 10 kW).

Menu připojení k síti za podmínek

• Doba zapnutí po jakékoli poruše sítě - 300 sekund. Aby RCT chvíli počkal, než se pokusí přejít do ostrovního režimu.
• Maximální dodatečná doba náhodného spuštění po jakémkoli výpadku sítě - 600 sekund. Aby bylo zajištěno, že pokud se RCT nepřepne do ostrovního režimu a dojde k poruše (např. je přetížený). Přidá se náhodný čas a počká se, čímž se zabrání tomu, aby se RCT zacyklil ihned po poruše (což není pro elektroniku příliš dobré).

Menu update firmware

• Zkontrolujte, zda je váš RCT aktuální. S upgradem FW buďte opatrní, můžete jej provést pouze v případě, že je k dispozici dostatečný výkon od Slunce. Než se pokusíte o aktualizaci měniče RCT, podívejte se do manuálu !
• Ujistěte se, že používáte správnou normu pro vaši zemi. Tím se nastaví výchozí parametry chování RCT. Například jak snižuje výkon, jak reaguje na nedostatečné/překročené napětí nebo nedostatečnou/překročenou frekvenci. Tyto parametry poskytuje váš místní distributor a jsou povinné. Pokud jste střídač spustili s nesprávným nastavením a jste připojeni k/exportujete do vnější sítě. Může vám být uložena pokuta!

Menu pro monitoring systemu

• Střídač RCT je také schopen zobrazit přehled aktuální výroby / spotřeby s mnoha podrobnými parametry.
• K dispozici je také protokol dat s historickými naměřenými hodnotami (možnost exportu do CSV) a protokol chybových kódů (lze je nalézt v příručce RCT).

Změny vůči originálnímu systému

• Originální systém dodaný od developera
  • Výkon 5,4 kWp (Vše na jednom stringu, každý panel s optimizerem)
  • Měnič RCT Power Storage DC 6.0
  • LiFePo4 baterie o kapacitě 9,6 kWh
  • Ukládání energie řízení PLC skrze Solid State Relé (plynulá regulace výkonu)
  • Povolený export do sítě o maximálním, okamžitém výkonu 5 kW
  • Maximální teplota pro ohřev vody v interním zásobníku tepla (425 litrů vody) je 70 stupňů
• Aktuální systém
  • Výkon 14 kWp (dva stringy, všechny panely s optimizéry)
  • Měnič RCT Power Storage DC 10.0 kW
  • LiFePo4 baterie o kapacitě 11,5 kWh
  • Ukládání energie řízení PLC skrze Solid State Relé (plynulá regulace výkonu)
  • Dodatečný bojler 65 litrů na ohřev vody
  • Povolený export do sítě o maximálním, okamžitém výkonu 10 kW
  • Maximální teplota pro ohřev vody v interním zásobníku tepla (425 litrů vody) je 75 stupňů
    • Změna teploty ohřevu tepelného čerpadla z 52 na 37 během chladných dnů a 27 během slunečných dnů. Účel je maximalizovat výkon uložený do vody ze solárního systému.

Dávají takové změny vůbec ekonomický smysl?

Možná si kladete otázku, zda je rozumné vytvořit takový systém pro jeden dům. Celkové náklady na systém činí příjemných 1 000 000,- Kč (cena původního systému od developera + změny systému). Můžete požádat o bonus od české vlády (až 250 000,- Kč). Předpokládejme, že konečná cena takového systému, kterou budete muset zaplatit z vlastní kapsy, se bude pohybovat kolem 750 000,- Kč. Předpokládejme také, že životnost střídače je 10 let, baterie 10 let a solárních panelů 30 let. A elektřinu navíc budeme prodávat za tržní cenu (elektřinu, kterou nemůžeme spotřebovat nebo skladovat v domě). Cena nového střídače je cca 100 000,- Kč, cena nové baterie je cca 300 000,- Kč (předpokládáme, že cena stejné baterie se stejnou kapacitou bude v čase klesat). Předpokládejme roční výrobu cca 14 MWh a vlastní spotřebu 70 %. Nyní se pokusíme provést výpočet.

• Roční produkce solárního systému bude kolem 14 MWh
  • Vlastní spotřeba domu z produkce solárního systému bude 9,8 MWh (Což představuje při dnešní ceně elektřiny asi 1 500,- EUR)
    • Currently (15.04.2023) inside Czech Republic you would pay for this around CZK 55 000,- per year
  • Export do sítě bude přibližně 4,2 MWh (Což při dnešní ceně elektřiny je asi 620,- EUR)
    • V současné době byste za to v České republice dostali asi 15 000,- Kč ročně.
  • Spotřeba z venkovní sítě od distributora 3,5 MWh
    • V současné době byste za to v České republice zaplatili kolem 25 000,- Kč ročně.
  • Současná cena elektřiny na spotovém trhu je 150 EUR / MWh (k 1.4.2023)
  • Celkem tedy získáme / ušetříme
    • 55 000,- Kč za 9,8 MWh (Které bychom jinak museli koupit od distributora)
    • 15 000,- Kč jako příjem z prodeje elektřiny 4,2 MWh za rok
    • Což ve výsledku představuje 70 000,- Kč. Samozřejmě je to silně závislé na aktuální ceně elektřiny.
  • Pokud vezmeme v potaz cenu celého systému (a bez maximálního využití systému jako domácí nabíjení elektromobilu) bude trvat minimálně 10 let, než se nám investice vrátí.
    • Skvělá věc nastává pokud je člověk schopen využít synergie z nabíjení elektromobilu a prodeje elektřiny. Potom můžeme návratnost snížit o 2 - 3 roky. Opět je to silně závislé na aktuálních cenách elektřiny.
    • Výpočtu také velmi pomůže (není tady použito) pokud započítáte inflaci a růst ceny elektřiny. Obecně není nikdo schopný toto předpovídat na delší časový horizont přesně. Avšak je to oblíbená metoda, jak přesvědčit klienty ke koupi solárního systému. Slibem totiž člověk nezarmoutí.

Ve výše uvedeném výpočtu je samozřejmě mnoho proměnných. Mějte na paměti, že pokud nemáte možnost prodávat elektřinu, nebudete co nejvíce elektřiny spotřebovávat sami (vyžaduje baterii, která je velmi drahá). Nebo nevlastníte elektrický, plug-in hybridní automobil, který by elektřinu ukládal a synergicky využíval. Může se stát, že promrháte spoustu peněz, které se vám nikdy nevrátí. Pokud se vrátíme o krok zpět, je nepravděpodobné, že by se ceny elektřiny vrátily na 20 EUR/MWh (před krizové úrovně). Hlavním důvodem je elektromobilita a obrovské investice potřebné do systému elektrické sítě. Jinými slovy, tyto investice se musí nějak zaplatit. A s největší pravděpodobností to bude prostřednictvím cen elektřiny. Navíc, když se podíváte na ceny nabíjení elektromobilů. Zdá se, že nejefektivnější je nabíjet jej doma ze solárního systému.