Poslední změna před 1 rokem od Lukas
Přemýšleli jste někdy o tom, zda existuje způsob, jak zkontrolovat, zda je cena elektřiny, plynu nebo dlouhodobých půjček spravedlivá? A jak je vůbec možné, aby si to normální, obyčejní lidé snadno ověřili? V tomto článku společně prozkoumáme několik nápadů a způsobů, jak na to. Tento článek se pokusí jednoduše a srozumitelně odpovědět na výše uvedené otázky. A po projití tohoto krátkého textu můžete ihned začít využívat své nově nabyté superschopnosti k posouzení, zda je nabídka rozumná, či nikoli.
Začneme od základů
Úvod
Abychom věděli, jak vyhodnotit, zda je nám nabízena dobrá cena/hodnota. Musíme znát alespoň několik základních pojmů. V případě elektřiny a plynu to budou smlouvy o smlouvách budoucích a aktuální cena v rámci daného místa (denní trh).
V případě dlouhodobých úvěrů budeme hovořit o úrokových sazbách vyhlašovaných národními bankami a krátce se dotkneme také něčeho, co se nazývá IRS (interest rate swap). Jakmile budeme mít základní představu o těchto pojmech, přejdeme v článku k tomu, jak je můžeme využít ve svůj prospěch.
Nakonec se dotkneme některých informací o tom, jak obchodování s těmito produkty obecně funguje. Bude to provedeno velmi obecně, jen abychom získali dostatečný kontext a mohli tyto znalosti využít.
Jak se obchoduje s komoditami nebo produkty?
Aby společnost mohla obchodovat s elektřinou, plynem nebo úrokovými swapy. Musí buď uzavřít přímou (tzv. dvoustrannou) smlouvu s jinou společností. Tento typ smlouvy dává oběma společnostem velkou volnost, pokud jde o podmínky, které si chtějí dohodnout. Je ovšem také o něco rizikovější.
Alternativně se společnost může buď přímo (nebo nepřímo, pokud předpisy umožňují účast na burze jen některým společnostem) stát členem/účastníkem burzy, což jí umožňuje obchodovat se zbožím nebo výrobky. V případě burz je již mnohé standardizováno, existují záruky na ochranu účastníků a jedná se o velmi snadný a pohodlný způsob, jak získat standardizované produkty.
V případě peněžního trhu, kde se obchoduje s úrokovými swapy, to lze opět provádět v rámci burzy, kde se používají standardizovaná pravidla. Nebo se společnosti mohou mezi sebou dohodnout na dvoustranné smlouvě. Pokud si myslíte, že většina obchodů probíhá na burzách, máte pravdu.
Trh s elektřinou
Když mluvíme o elektřině, musíme vzít v úvahu jen několik členů dodavatelského řetězce. Existuje jedna společnost, která reguluje trh pro danou zemi (v České republice je to ERÚ). Existuje několik vlastníků distribuční sítě (jedná se o přirozenou formu monopolu, kdy několik společností vlastní síť, jejímž prostřednictvím získáváte elektřinu).
Elektřina má i při současné úrovni technologií a vzhledem k obrovské spotřebě elektřiny jednu zvláštnost. Elektřinu nelze ve velkém měřítku skladovat. To vytváří potřebu existence společnosti regulující síť, aby se kvalita elektřiny udržela na přijatelné úrovni. V případě České republiky je to jediná společnost s názvem ČEPS.
A nakonec tu máme společnosti, které mohou být součástí burz s elektřinou (v Česku se nazývají OTE nebo PXE), ty jsou regulovány ERÚ (v Česku) a jsou to konečné společnosti, se kterými má běžný člověk smlouvu a od kterých elektřinu kupuje. Tyto společnosti naopak nakupují elektřinu pro své zákazníky podle jejich předpokládané spotřeby, a to buď prostřednictvím burzovních, nebo dvoustranných smluv.
Trh s plynem
Trh s plynem je velmi podobný trhu s elektřinou. Je zde jeden velmi důležitý rozdíl, a to ten, že jsme schopni skladovat plyn ve velkém množství v podzemních zásobnících. Podobně jako v předchozím případě máme regulační společnost (ERÚ), vlastníky distribuční sítě v dané zemi, jedinou společnost, která zajišťuje přepravu plynu ze zahraničí (Net4Gas), a konečně společnosti, které mohou prodávat plyn běžným obyvatelům dané země.
Finanční trh
Peněžní trhy jsou vysoce regulované a obvykle se jich může účastnit jen několik společností. Tyto společnosti jsou obvykle pod dohledem národních bank a regulátorů finančního obchodování. Toto rozdělení účastníků umožňuje vysokou úroveň kontroly a vytvoření co nejspravedlivějších podmínek pro účastníky.
Základní pojmy
Trh s elektřinou a plynem
V případě elektřiny a plynu se pro obchodování s těmito komoditami obvykle používají dva typy produktů. Prvním produktem je tzv. cena SPOT, která vzniká díky OTE v České republice (burza, na které se obchoduje). Úkolem burzy je usnadňovat obchodování a vypočítávat denní ceny na základě nabídky a poptávky. Podobně to funguje i s cenami plynu.
Na druhou stranu, pokud chceme něco nakoupit předem, abychom měli jistotu, že známe budoucí cenu (budoucí cena může být jakákoli, ale cenu stanovíme smlouvou), obvykle používáme produkt zvaný futures kontrakt. Zjednodušeně řečeno jde o smlouvu mezi dvěma stranami, kdy se jedna strana zavazuje dodat v budoucnu určité množství komodity za známou cenu. A druhá strana souhlasí s tím, že tuto cenu zaplatí a tuto komoditu spotřebuje, až nastane čas.
Nejběžnějšími typy futures kontraktů v případě elektřiny a plynu jsou (M) - měsíční, (CAL) - kalendářní rok, (Q) - čtvrtletní. A v případě plynu se můžeme setkat také s takzvaným (S) - sezónním kontraktem na zimu/léto. Když si koupíme smlouvu o smlouvě budoucí, zafixujeme si cenu do budoucna a známe ji již dnes. To velmi usnadňuje plánování společnostem, které nechtějí podstupovat další riziko kolísání cen.
Finanční trh a úrokový swap
Obecně jsou peněžní trhy v naprosté většině světa regulovány vzájemným vlivem národní banky a komerčních bank. Zjednodušeně řečeno, národní banka prostřednictvím dostupných nástrojů buď způsobuje (nepřímo) uvolnění většího množství peněz, nebo odebírá peníze proudící v ekonomice.
Nejzákladnějším principem, který národní banka používá k řízení peněžních trhů, je stanovení tří úrokových sazeb. Nejdůležitější z nich je dvoutýdenní REPO sazba, která se používá k řízení krátkodobé ceny peněz mezi národní bankou a komerčními bankami (a tím nepřímo v rámci ekonomiky).
Kromě REPO sazby máme ještě lombardní a diskontní sazbu. Tyto dvě sazby se používají ke stanovení ceny, za kterou si komerční banky mohou půjčit peníze přes noc od Národní banky nebo uložit peníze uvnitř Národní banky za určitou úrokovou sazbu.
Úrokový swap je způsob, jakým si dvě společnosti mohou vyměnit pevné a pohyblivé úrokové sazby. Zjednodušeně řečeno, pokud si obě dvě společnosti půjčí peníze, jedna s pevnou úrokovou sazbou a druhá s pohyblivou úrokovou sazbou. Mohou uzavřít swapovou smlouvu a tyto dvě charakteristiky svých půjček změnit. IRS se také používá jako ukazatel dlouhodobé ceny peněz. Nejběžnějšími typy kontraktů jsou 1Y, 3Y, 5Y a 7Y (roky).
Co můžeme dělat s těmito informacemi?
Na základě těchto poznatků můžeme posoudit, zda jsou nabízené ceny elektřiny, plynu nebo dlouhodobých úvěrů spravedlivé a v rozumných mezích. Samozřejmě, že do konečné ceny se obvykle promítá mnohem více, ale alespoň budeme mít výchozí bod, abychom věděli, zda je něco dvakrát dražší. A pokud ano, můžeme ji zpochybnit a najít lepší nabídku.
Ceny elektřiny a plynu
V případě elektřiny můžeme k posouzení cen (bez DPH) nabízených prodávající společností využít denní trh nebo trh s futures. Samozřejmě můžeme porovnávat pouze cenu samotné komodity, nikoliv konečnou cenu, která se obvykle skládá z mnoha částí, jako je daň, platba za distribuci, za služby atd. Obecně platí, že platba za samotnou komoditu tvoří obvykle nejméně 50 % konečné ceny.
Na denní trh (Česko - OTE) můžeme přistupovat tady.
Můžeme přistupovat na trh termínovaných obchodů (Czechia - PXE) tady.
Zjednodušeně řečeno, pokud mi někdo nabídne cenu elektřiny nebo plynu 200 EUR za 1 MWh a já vím, že aktuální denní cena je v průměru 80 EUR/MWh a dlouhodobý futures kontrakt na příští rok je 100 EUR/MWh. Je jasné, že bych mohl být schopen vyjednat lepší cenu. Protože 100% nárůst ceny proti současným cenám (což je zisk prodávající společnosti) je trochu moc. Samozřejmě se nikdy nedostaneme přesně na tržní ceny, ale měli bychom se snažit se jim co nejvíce přiblížit.
Můžeme také vidět něco jako "BASE LOAD", "PEAK LOAD" a "OFF PEAK LOAD". Tyto pojmy se vztahují k tomu, kdy chcete spotřebovávat energii. Je to v době, kdy ji chtějí všichni ostatní, v průběhu dne nebo mimo špičku? To má také vliv na konečnou cenu.
Cena dlouhodobých úvěrů
Obecně ve většině případů platí ceny dlouhodobých úvěrů, které se obvykle promítají do nejčastěji využívaného dlouhodobého úvěru zvaného hypotéka. Aktuální úrokové sazby se dozvíme na stránkách národních bank a následně si můžeme ověřit úrokové swapy. Tyto dvě informace jsou nejdůležitější pro předpoklad, jaká by byla spravedlivá úroková sazba (cena peněz). Samozřejmě, že většinou je sazba, kterou můžeme získat, vyšší, ale opět s ohledem na náš rizikový profil + aktuální situaci na trhu. Pokud je třikrát vyšší, možná bychom měli prověřit i jiné nabídky.
K aktuálním úrokovým sazbám se můžeme dostat z České národní banky tady.
Můžeme získat přístup k aktuálním cenám úrokových swapů pro 1Y, 3Y, 5Y, 7Y a konečně 10Y.
Zjednodušeně řečeno, pokud vidíte, že banky mezi sebou používají hodnotu 5Y úrokového swapu ve výši 4 % a vaše národní banka vyhlásila diskontní sazbu ve výši 6 %. A banka vám nabízí hypotéku za 5 %. Můžete s jistotou předpokládat, že je to férová nabídka. Jako obvykle se tyto nabídky iterují kolem diskontní sazby národní banky + zohlednění úrokových swapů.
Pokud se podíváte na ceny úrokových swapů, můžete si také udělat představu o tom, co si "trh" myslí o budoucích úrokových sazbách. Budou se zvyšovat? Budou klesat? To vám může pomoci při rozhodování, zda počkat na lepší podmínky, nebo využít ty současné.